Nejste si jistí, jaké řešení odvodnění je pro váš projekt nejvhodnější? Každý typ stavby má jiné požadavky na zatížení, odvod vody i údržbu. Níže najdete přehled nejčastějších oblastí použití, které Vám pomohou se zorientovat.
Pokud si nejste jistí výběrem, rádi vám poradíme – kontaktujte nás prostřednictvím formuláře níže. Připravíme Vám doporučení na míru.
A jestli nemáte jasno, jak takový žlab vypadá a co umí, mrkněte na obecný přehled zde.
Jak vybrat odvodnění podle typu stavby
Výběr odvodnění závisí na hlavně typu stavby a jejím zatížení:
-
Průmyslové areály vyžadují vysokou nosnost a odolnost vůči dynamické zátěži
-
Parkoviště a garáže potřebují odolnost proti frekventovanému provozu a chemickým látkám
-
Veřejné prostory kladou důraz na funkčnost i estetiku zároveň
-
Silnice a dopravní stavby vyžadují maximální spolehlivost a bezpečnost
Logistické a průmyslové areály
Parkoviště, parkovací domy a garáže
Veřejná prostranství
Občanské a komerční stavby
Architektura a design
Fasády a ploché střechy
Železniční stavby
Silnice a tunely
Sportovní stavby
Kontejnerové terminály
Letiště
Nejčastější dotazy
-
Jak vybrat správné odvodnění?
Pro odolné a efektivní odvodnění ploch je důležitých mnoho faktorů, jako typ stavby, intenzita a charakter provozu, působící dynamické síly, množství odváděné vody, způsob napojení na kanalizaci i požadavky na údržbu nebo také vzhled.
Jiný odvodňovací systém proto potřebuje pěší zóna, parkoviště, či logistický areál, železniční přejezd nebo letiště. U větších a technicky náročnějších staveb doporučujeme výběr odvodňovacích žlabů ověřit také hydraulickým výpočtem a zohlednit konkrétní podmínky jejich instalace. Ten Vám rádi spočítáme zdarma.
-
Stačí při výběru odvodňovacího žlabu znát třídu zatížení A15 až F900?
Ne, při výběru odvodnění nestačí řešit jen rozměr a třídu zatížení.
Třída zatížení podle ČSN EN 1433 je určitě důležitý základ, ale sama o sobě neurčuje, zda bude žlab pro konkrétní místo dlouhodobě vhodný. Normová zkouška pracuje se zatížením kolmo na žlab, zatímco v reálném provozu na odvodnění působí také dynamické a boční síly.
Rozhoduje proto například četnost přejezdů, hmotnost a typ vozidel, brzdění, rozjezdy nebo otáčení přímo nad žlabem. Význam má také konstrukce žlabu, materiál rámu a krytu, způsob uložení a místní podmínky. Proto mohou dva odvodňovací žlaby se stejnou třídou zatížení (ne)fungovat ve stejné aplikaci velmi rozdílně.
-
Jak správně určit velikost a hydraulickou kapacitu odvodňovacího žlabu?
Šířka žlabu sama o sobě o jeho hydraulickém výkonu nerozhoduje. Jednak i širší žlab může mít menší průtočný profil než žlab, který je užší a hlubší. Také je při návrhu potřeba posoudit množství vody, které má systém odvést, velikost a sklon odvodňované plochy, délku odvodňovací linie a možnosti napojení na kanalizaci nebo další systém hospodaření s dešťovou vodou.
Příliš malý žlab může při větších srážkách přetékat, zbytečně předimenzovaný systém ale nemusí být automaticky lepší, protože se neproplachuje a více se zanáší. U větších ploch proto dává smysl hydraulický výpočet odvodnění, podle kterého lze spolehlivě určit vhodný typ a velikost žlabu, rozmístění odtoků a zpracovat kladečské schéma.
-
Je lepší betonový, nebo kompozitní odvodňovací žlab?
Ani jeden materiál není nejlepší pro všechny stavby. Betonové a kompozitní odvodňovací žlaby mají rozdílné vlastnosti a rozhodující je konkrétní oblast použití a konstrukce celého systému.
Robustní betonové systémy se uplatňují zejména tam, kde působí vysoké zatížení a výrazné dynamické síly, například v průmyslu nebo těžké dopravě. Kompozitní plastové žlaby mají nízkou hmotnost, dobře se s nimi manipuluje a samotný kompozit je odolný vůči korozi, solím a řadě chemických látek. Podle konstrukce jsou přitom kompozitní systémy dostupné i pro velmi zatěžované plochy.
Materiál těla žlabu proto nikdy nedoporučujeme posuzovat odděleně od zatížení, provozu, krytu, rámu a způsobu instalace.
-
Kdy je nutné čistit dešťovou vodu před vsakováním nebo vypouštěním?
Český vodní zákon č. 254/2001 Sb. požaduje, aby se u staveb srážková voda přednostně akumulovala a využívala, vsakovala, případně zadržovala a řízeně odváděla. Současně ale nesmí takové nakládání ohrozit kvalitu povrchových ani podzemních vod.
Důležitý je proto původ a možné znečištění dešťové vody. Vodní zákon mezi nebezpečné a zvlášť nebezpečné závadné látky řadí mimo jiné ropné uhlovodíky a řadu kovů, například zinek, měď, nikl nebo olovo. Každý, kdo se závadnými látkami zachází, je podle § 39 povinen přijmout opatření, aby se nedostaly do povrchových nebo podzemních vod.
U vody odtékající například z parkovišť, komunikací, manipulačních ploch, logistických a průmyslových areálů nebo čerpacích stanic je proto potřeba posoudit riziko znečištění a podle konkrétního projektu, způsobu vypouštění či vsakování a požadavků příslušných orgánů navrhnout odpovídající předčištění. Neplatí přitom jednoduché pravidlo, že každá zpevněná plocha automaticky potřebuje odlučovač ropných látek.
Dokážeme Vám navrhnout celý systém od zachycení vody až po její čištění, retenci nebo vsakování. Pro zachycení ropných látek doporučujeme koalescenční odlučovače AQUAFIX, pro komplexnější čištění dešťové vody například žlaby DRAINFIX CLEAN s filtračním substrátem CARBOTEC, který zachycuje více než 99 % mikroplastů, ropných látek a těžkých kovů. Na vyčištění vody mohou navazovat také retenční nebo vsakovací systémy DRAINFIX.
Výsledkem tak není pouze samotný žlab nebo odlučovač, ale komplexní řešení na míru stavby, které navíc splňuje zákonné požadavky.